Duben 2009

CHJO... pozastavuju blog!!! :(

28. dubna 2009 v 16:50 | Akimi-chan |  Oznamy
Ahoj, je mi to moooc líto, ale musim pozastavit blog. Máma mi zakázala počítač. a Bude to asi na dlouho. Možná se sem tam objevý nějaký člénak, ale jen možná....
Pozastavuji blog, protože mám zaracha :( nemůžu ani na počítač, ani ven s kámošema ani televizy. Ach jo....

prosím o hlásky:


Děkuju a promiňte :(
Akimi-chan

Uchiha se vrací 7.

22. dubna 2009 v 12:30 | Akimi-chan |  Moje Povídky
Je tu pokračko.. omlouvám se že to trvalo tak dlouho.



Od Kirsten pro mě

20. dubna 2009 v 18:46 | Akimi-chan |  Moje Povídky
"Shizune! Hai Tsunade-sama? Zavolej mi sem Akimi a hned!. Hai." Po pár minutách stála Akimi v kanceláři hokage. "Volala jste mě? Ano. a co potřebujete? Akimi doneslo se mi to. Nebo sis myslela, že se to nedozvím? Konoha je malé město. Tak mi řekni proč? Proč si rozbila panu Yoshimu

Hlásky..... zase!!! x)

9. dubna 2009 v 20:56 | Akimi-chan |  Oznamy

TADY Pro Akimi-chan



Děkuju moooooc !!! Je to pro mě duležité!! děkuju vám za hlasy !!! :)
Sayonara

Plosí o hláseQ :)

8. dubna 2009 v 18:33 | Akimi-chan |  Oznamy
Ahoj mám moc super kamarádku ale má novej blog, a tak se jí blbě schánějí hlásky, nabídla jsme se že jí pomůžu tak prosím dejte jí svůj hlas: TADY - pro SK8Kitt

Děkujeme


Povídka do soutěže - Yoko-chan

6. dubna 2009 v 20:45 | Akimi-chan
Doprkýnka,doprkýnka,DOPRKÝNKA!!!!"Zrovna dneska!!!"


Blonďák,běhá po svém malém příbytku jako motorová myš a nadává z plných plic.


Konečněse mu podařilo najít i druhou botu a teď narychlo zamyká dveře z
venku - bohužel i s cípem své černooranžové mikiny.


"Ježíš za co mě tak trestáš!!!!"


Tak abych vám konečně objasnila situaci ... Naruto Uzumaki - který se právě žene Konohou ke Kágekanclu - se před třemi dny vrátil z 2,5 letého tréninku.Důvodů měl mnoho a myslím, že dále
to rozvádět nemusim ... Ještě taková maličkost - právě dnes měl dostavit k samotné Hokáge ... a právě dnes zaspal!


S funěním uříceného nosorožce vyběhl posledních pár schodů a před dveřmi do
Tsunadina království se zastavil ...


... potřeboval popadnout dech ... a také se trochu psychicky připravit.


S hlubokým nádechem stiskl kliku, a aniž by čekal na pokyn, vešel ...


Pátá nezklamala!


Příval jejích nadávek, ale hlavně decibely milého hlásku blonďaté padesátnice byly tak silné, že se Naruto musel přidžet rámu dveří a naokamžik zavřít oči.


Zvonivé ticho, jenž po chvíli následovalo, mu prozradilo, že už je může otevřít.


Jako první uviděl soptící a těžce oddechující hokáge s nepříčetným výrazem ve tváři a Shizune, která nikdy nechyběla u těchto scén, ale jak jí vyčetl z obličeje, soucítila s ním - prostě
klasika!


V místnosti byla ale ještě jedna neznámá osoba ...


Páni!...má krásný vlasy!... A kdyby jenom vlasy ... Počkat!?Proč na mě všichni tak zíraj?!Jó ... eště sem nic neřek ...


Naruto znovu pohlédl na Tsunade a pokusil se o nevinný úsměv, který se naneštěstí proti jeho vůli změnil v pobavený škleb.


Dívá se ... tak se předveď!


"Ehm ... já zaspal.


No tos tomu dal!


"Sklapni!", uzemnil sám sebe Naruto.


Vzápětí se s ledovým klidem ohnul až k zemi, aby ho netrefila letící kancelářská židle.


Jakmile se napřímil vrátil se pohledem ke krásné neznámé ignorujíc nadávky a poučky od Páté.


Dlouhé vlasy barvy půlnoční modři ... ruce spojené před sebou ... a ... ty šedé oči!


"Hinato?!Si to ty?"


"Na-Naruto-kun?"


I ten hlas!


"Panejo!Já bych tě vůbec nepoznal Hin!!!"


Radostí bez sebe jí popadl do náruče a zatočil se s ní.


Hinata byla tak překvapená, že zapoměla i omdlít.


Ale, když ji postavil zase na zem a pustil, sitě rudá barva jejího obličeje málem předčila i semafor!

"Jo ... teď už bych tě poznal!", zazubil se na ní.


"HELE VY DVA!!!!ZAVOLALA SEM VÁS KVŮLI MISI!!!TOHLE SI NECHTE NA POTOM!!!"


"Klídek bábi!Dlouho sme se neviděli, tak sme - "


Zaději zmkl, když viděl jak se zatvářila.


"DOBŘE ... !PŘEJDEME ROVNOU K VĚCI ... "


Naruto,dále neposlouchal ... mohl oči nechat té stydlivé dívce, kterou téměř tři roky neviděl.


Shizune mu dokonce musela zamávat rukou před obličejem, aby mu došlo, že už hokáge svůj proslov dokončila a oni můžou jít.


Měla by nosit jmenovku!Jak je možný, že sem jí nepoznal?!Sem to ale kus vola!...


Naruto kráčel těsně za Hinatou ... ani nevěděl kam.


Očimu mu stále bloudily po jejím těle a zrovna když se obdivoval pěkně tvarovanému zadku dopadla mu na rameno čísi ruka.


Neznámý nesouhlasně zamlaskal a pronesl tlumeně k blonďákovi:


"Kontroluj se kámo!A nečum kam nemáš!"


Naruto se nemusel ani otáčet, aby poznal kdo to je.


"Čau Kibo!!Kde ses tu vyloup?Tohle už mi nedělej!!Lek sem se až sem se málem - no nic."


"Tě prsk Naruto!Sorry,nějak mi to nedalo!Jak žiješ?Dlouho sem tě neviděl!"


"No nekecej!", odpálkoval ho ještě pořád naštvaný blonďák.


Kiba se znovu omluvně ušklíbl a začal pohledem přeskakovat mezi párečkem před sebou.


Nakonec ho zastavil u Hinaty se slovy:"Hin můžeš na chvilku?"


Oslovená se podívala na Naruta, a když zdráhavě trhl rameny přikývla a poodešla s Kibou stranou.


Blonďák se od nich uraženě odvrátil se rukama založenýma na prsou.


Nakonec mu to ale nedalo a otočil se zpátky ... právě včas, aby ještě stačil zahlédnout, jak Kiba líbá Hinatu na tvář!


ÁÁÁÁÁ ... TAK TOS NEMĚL DĚLAT KÁMO!!!UŽ TEĎ SEŠ MRTVEJ!!!


Už už se chystal vystartovat na toho drzouna, ale to už se kunoichi vracela zpět.


"To se teď takhle líbáte normálně?!", optal se, i když bylo s podivem, že přes stiskuté zuby dokázal mluvit.


"No ... Kiba-kun říkal, abych ti dala pusu za něj ... "


"To nemyslel vážně,že ne?!", odpověděl otázkou Naruto a díval se na toho zvrhlíka, který právě vyskočil na střechu nejbližšího domu.


Zřejmě cítil jeho pohled, protože se otočil, poslal mu vzdušný polibek a zápětí se poplácal po zadku.


Blonďák ho odměnil zdvyženým prostředníčkem.


Kiba mu ironicky zamával a než zmizel, křikl:"Ještě mi poděkuješ debile!"


"Můžu vědět,co ste probírali?... Jestli to teda neni přísně tajný ... ", optal se Naruto modrovlásky a důstojně tak přešel Inuzukovo poznámku bez komenáře.


"Kiba-kun měl jít na misi s námi, ale prý si potřebuje něco zařídit ... "


"A proč to neřek přede mnou?!Moment ... my máme misi?!"


"Proto si nás přece Hokáge-sama zavolala."


"No jasně,že jo ... ", odvětil nepřítomně blonďák a zíral do dáli.


Mise ve dvou?Dneska neni až tak blbej den!!


"Ehm ... Naruto-kun?"


"Jo?", probudil se konečně a pohlédl na ní se zájmem.


Copak mi asi chce říct?!!!


Celá zčervenala, protože tenhle výraz na měm milovala.


"No ... já jenom ... jestli bysme - "


Řekni to ... ŘEKNI TO!


Ale ona se nadechla, odvrátila hlavu a dokončila:"Jestli bysme se neměli jít připravit na tu misi ..."


No ... co sem vlastně čekal?


"... Ok tak za hoďku před branou?"


Přikývla a tak se rozešli.






¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨



Dávno před domluvenou dobou stál Naruto na místě.


Ještě se pro sebe šklebil, protože cestou sem potkal Zvrhlého poustevníka.


Jak bylo zvykem, ruce měl omotané kolem ramen dvou vyzívavě oblečených dívek.


Tato skutečnost by blonďáka sama o sobě nenamíchla, jako to, že když ho Jiraya spatřil něco svým společnicím pošeptal a všichni tři propukli v hlasitý smích.


Naruta to na okamžik vytočilo, ale svou pomstu si vychutnal hned v zápětí.


Jakmile trojici míjel, štípl bližší dívku do zadku tak silně až vyjekla bolestí.


Než se Ero-senin vzpamatoval vyinkasoval facku, že se div neporoučel k zemi.


Naruta zřejmě ani jedna z něžného pohlaví nepodezřívala - na to sázel.


Dlouho bylo slyšet jeho naříkání a následné omluvy, za to co neudělal.


Nyní stále ještě s úsměvem pozoroval, jak Kotetsu s Izumou hrají piškvorky.


Doslova se dusil smíchy, když po jedné z proher chytil Izuma svého druha pod krkem na celou Konohu řval, že podvádí.


Korunu tomu nasadila Sakura, která šla vyzvednout každodenní hlášení pro Tsunade.


Ti dva byli tak zabráni do své potyčky, že si růžovlásky všimli až poté, co vyfasovaly modrofialové monokly.


Pátá chytla zřejmě pořádného rapla ... její naštvaný řev dolehl na chvíli i k nim.


Sakura tak blonďákovi jen mávla na pozdrav a rozloučenou zároveň a kvapem odběhla.


Po jejím odchodu se Naruto zahleděl na skálu, z níž na vesnici shlížely kamenné hlavy hokágů a přemýtal, za jak dlouho se bude dívat sám na sebe.


Takové myšlenky ho pohltily natolik, že si Hinaty všiml, až když ho jemně zatahala za rukáv.


Usmáli se na na sebe a bez dalších řečí vykročili.


Blonďák se ještě naposledy ohlédl ... Konoha už byla sotva vidět ...


"To sem se tu moc dlouho nevohřál ... ",prohodil, načež se jeho společnice musela pousmát.








¨¨¨¨¨¨¨¨¨¨





Nějakou chvíli cestovali mlčky a pokradmu se pozorovali.


To snad neni možný!!!Seš tu sám s pěknou holkou a budeš naň jenom koukat?!


A tak se Naruto zhluboka nadechl a nadhodil téma.


Jak čekal, Hinata spíše přikyvovala, a když musela něco říct tak, jen velmi stručně, potichu a aspoň se zakoktáním.


"Hin?Proč si pořád tak stydlivá?Teď sme tady jen ty a já!Neboj, nikdo se nedozví, že ses bavila!"


Hinata se rozesmála.


I smích má krásnej!


Po chvíli řekla:"Ty si nějak věříš Naruto-kun!"


"No a neměl bych?"


Od té chvíle se napětí mezi nimi uvolnilo jako lavina.


Žertovaly, popichovali se, smáli, pošťuchovali a honili ... čas se pro ně zastavil.


Naruto, který už od začátku neměl vůbec páru kam jdou, přestal úplně vnímat cestu ... okolí ... celý svět!


Ještě nikdy se necítil tak dobře.


... Naštěstí byla Hinata ostražitější.


Celkem dlouho už šli lesem.


Zrovna,když byl Naruto v polovině vyprávění o tom, jak se Jiraya dostal zase jednou do úzkých, přiložila mu dívka prst na rty.


Nějakou dobu ještě trvalo, než mu došlo, že to udělala z trochu jiných důvodů než si vysnil.


Oba pokračovali v cestě, ale ve vzduchu bylo cítit napětí.


Nyní jim srdce bušila nejen kvůli blízkosti toho druhého ...


Kupodivu ten, jenž vycítil nebezpečí byl Naruto.


Jakmile mu zlověstný svištivý zvuk naplnil uši, srdce i mysl neváhal ani vteřinku.


Skočil po modrovlásce a přitiskl ji k zemi právě včas.


Těsně nad jejich ležícími těly proletělo nespočet shuikenů ... a ne jen jedním směrem.


No to si teda dali fakt záležet!Málem z nás udělali sekanou.No počkejte šmejdi!


Vytáhl kunai a ze své pozice na zemi jím mrštil směrem, kde tušil nepřítele.


... Bolestivé zasténání mu potvrdilo zásah.


Shurikeny přestaly létat nad nimi, ale začaly nebezpečně měnit směr.


Oba si opatrně klekli, kývkli na sebe a odskočili každý na jinou stranou.


Na Naruta okamžitě vystartoval ninja s hrozivým výrazem a poraněnou paží.


Blonďák jen zvedl obočí a s přehledem uhnul před pěstí, která mu mířila do obličeje.


"A teď já!"S těmito slovy udeřil protivníka do žaludku tak silně, až mu trocha jeho obsahu přístála na mikině.


Znechuceně ho odkopl ... zvedl bezmocně ruce a díval se odpudivou skvrnu, jenž mu nyní zdobila hruď.


No to si ze mě děláš ... !


Ucitíl jak mu někdo poklepal na rameno ...


... věděl, že otočit se by byla ta největší pitomost ...


... přesto to udělal.


Obrovitá pěst ho jen těsně minula, protože se před ní sklonil ...


... vzápětí dostal kolenem do obličeje tak prudce, že ho byla gravitace schopna přitáhnout až po pár metrech.


Rychle se však zvedl ...


... a stejně rychle mu poklesla čelist, jelikož protivník nebyl žádný kulíšek.


"Ty si nám něják vyrost ... hups"


Brouček právě vytrhl ze země pořádný strom a přihrál ho blonďákovi.


Ten byl donucen vyskočit do vzduchu, ale ani v nejmenším mu to nevadilo.


"A co tohle?"


Jeho zkřížené prsty musely napovědět o jeho dalším tahu.


Bavilo ho jen pozorovat hromotluka, který ryčel jako rozruřený nosorožec, jelikož nemohl stačit rychlosti ani počtu Narutových klonů.


Ale blonďák měl přece jen strach o Hinatu, proto zanechal laškování a začal brát boj vážně.


Na konci ležel hromotluk bezmocně na zádech v bezvědomí s otevřenou ranou v hrudníku.


Starej dobrej rasengan!


Začal pátrat po dalším soupeři ... ale zůstal stát s pusou otevřenou dokořán, když si všiml těl nepřátel, naskládaných na hromadě.


Hinata právě prohlížela okolí a pátrala po dalších potížích.


Po chvíli se obrátila na Naruta.


Ten obdivně hvízdl.


Poté naoko naštvaně prohodil:"Mohlas mi jěště aspoň čtyři nechat!Jak teď před tebou vypadam?!"


Oběma zacukaly koutky ... nevydželi pohled jeden na druhého a rozesmály se ...


Ale jako kdyby težké mraky čekaly na tento signál a rozhodly se je zchladit.


Těžké kapky padaly do jejich rozesmátých tváří.


Avšak náladu jim pokazil až chlad, který padal s nimi.


Mno ... teď by se šikla nějaká chata ... ne? ... tak chatrč ... taky ne? ... jeskyně? ... sakryš to sem tak náročnej?!


Naruto se rozhlížel kolem a doufal v zázrak ...


Déšť houstl každou vteřinou ... začínal být zoufalý ...


... a tu mu Hinata ukázala na rozložitý strom.


Jak to,že sem si ho dřív nevšim?


Za malou chvíli už oba nepohodlně seděli na největší větvi.


Blonďák si sundal odpudivě páchnoucí mikiny a pověsil hodně daleko od sebe ...


Poté opřel zády o kmen a oddechl si ...


Strom svými větvemi poskytoval bezpečí před vodním živlem a Naruto cítil, ač se to zdá zvláštní, vděk.


Pohled mu nyní padl na Hinatu ... seděla pěkný kousek od něj ... déšť a vítr jí stále rozechvívaly ...


... ale Naruto věděl, že si k němu sama od sebe nepřisedne blíž.


Bez dalšího zvažování se nátáhl ... vzal nic netušící modrovlásku do náruče a posadil se zpět.


Dívčino překvapení a následná napjatá atmosféra se daly krájet ...


"Přece nebudeš sedět na dešti Hin ... to sem ti až tak odporný...?"


Hypnotizoval ji a ona se nebránila.


"Naruto-kun ... právě, že naopak."


Po těchto slovech své objetí ještě zesílil ... naklonil se k jejímu obličeji ...


... ale naposlední chvíli jejho rty změnily směr, a tak jí do ucha zašeptal:


"Jsme moc rád, že tu trčím na stromě zrovna s tebou ... moc se mi stýskalo ... "


Hinata měla pocit, jakoby jí srdce mělo každou chvíli vyskočit z hrudi.


Po chvíli zvedla oči a dívala se do jeho.


"Neboj se ... nelžu ... ", zašeptal, protože správně odhal dívčiny pochyby.


"Ale ... vždyť jsi mě ani nepoznal!"


Pousmál se a opět tichým hlasem pronesl:"Víš proč?... Protože sem miloval strarou Hinatu ..."


Dívce zklamáním poklesla brada a odvrátila se od jeho zneklidňujícího pohledu.


Už už se chtěla odtáhnout ...


... Naruto jí ale vzal za bradu a jemně otočil zpět k sobě.


"Ale novou miluju k zbláznění!"


Počkal až toto šokující zjištění nabyde konečného účinku ...


Poté začal nemilosrdně zkracovat vzdálenost mezi jejich rty.


Políbil ji něžně, čekajíc na odezvu ...


... ta byla překvapující!


Modrovláska ho prudce obejmula kolem krku a polibek mu vášnivě vrátila ...


... a ne jen jeden.


Když se od sebe konečně odtrhli, položila mu hlavu na hruď s blaženým úsměvem na rtech.


"Nikdy sem nebyl šťastnější ... Hin ... "


Místo odpovědi se k němu ještě více přitiskla.


Kéž by to nikdy neskončilo!

Povídka do soutěže - Shizuka Yoru

6. dubna 2009 v 19:41 | Akimi-chan |  SONB
Suun se oddělila od své jednotky. Byla tma a na obloze nebyly vidět žádné hvězdy. Najednou se zastavila a chytila rukojeť katany. Věděla, že ji někdo sleduje. Počkala až ten dotyčný vyjde z úkrytu. ,No tak se ukaž!' snažila se něco zahlédnout. Otočila se, protože uslyšela za sebou něčí kroky. Ucítila v očích jemný prášek. Jednou rukou se chytila za oči, protože je pálily. Druhou však vytasila katanu. Věděla, že to bude horší, když si ty oči bude chtít snažit očistit a tak toho nechala. Pozorně se zaposlouchala a nachystala se k boji. Za sebou slyšela jak někdo vytáhl zbraň. Otočila se a zaútočila. Uslyšela zvuk její katany jak sjela po té druhé zbrani. Pousmála se. "Ať už jsi kdokoliv, nevybral sis dobrého protivníka." oči ji pořád pálili a nemohla s nimi nic vidět. ,Tohle není dobré. I když na chvíli dokážu rozeznat, kde je, ale pak...' pevně sevřela rukojeť. Soustředila se na všechny zvuky. Na zvuky jeho dechu a na jeho kroky. Sehnula se, protože ucítila jak vzduch změnil svou hustotu, jak její protivník zaútočil. Katanou máchla před sebe. Opět její útok odrazil. Přejela prsty po ostří katany. ,Už rozeznám obrysy, ale to nestačí!' katanu sevřela oběma rukama. Opět se protivníkovu útoku vyhnula. Zase na něj zaútočila. On její útoky odrážel. Když dozněl cinkot zbraní, neslyšela už žádné jiné zvuky. Jen svůj zrychlený dech. ,Sakra! Kde je?'
natáhla ruku před sebe, protože tam něco bylo. Pod prsty ucítila kůru stromu. Zády se o strom opřela. Napravo uslyšela pohyb. Rychle se tím směrem otočila. Na krku ucítila ostří nepřítelovi zbraně. Zůstala nehybně stát.
"Takže jsem si nevybral dobrého protivníka?" zašeptal ji do ucha.
"Kdo sakra jsi?" snažila se přijít na to, jak by ho mohla porazit, když nemůže pořádně vidět. Neodpověděl ji. Ladně a rychle sunula katanu mezi sebe a tu jeho. Jeho katanu mu vyrazila z ruky a vtom okamžiku upustila i tu svou. Oba zůstali beze zbraně. Suun stála na místě a čekala co se bude dít dál. Protivník ji chytil pod krkem. Suun ho chytila za ruku. On ji za ni vzal a skroutil ji tak, že kdyby sní ještě kousek pohnul, tak ji tu ruku zlomí. Druhou rukou ho zkusila donutit, aby ji pustil. Pustil ji krk, otočil ruku a chytil ji i tu druhou. Donutil ji otočit se a obě ruce ji zkroutil za zády. Suun sykla bolestí a padla na kolena. "Kdo jsi?" zopakovala svou otázku. "Kdyby jsi mě chtěl zabít, tak to dávno uděláš. Tak co chceš?!" protivník ji pustil. Prošel kolem ní a stoupl si před ni. Dřepl si k ní a prstem ji otřel slzy, které ji stékaly po tváři. Suun uhnula hlavou.
"Byla to zábava s tebou bojovat." řekl po dlouhé pauze.
"Ty..." podkopla mu nohy a přitlačila ho k zemi. "Ty jsi to bral jako zábavu?!" téměř na něj křičela. Protivník ji podrazil ruku a Suun spadla. Chytil ji za ruce a otočil ji zády k zemi. Ruce ji chytil za hlavou.
"Ještě se uvidíme Suun." cítila jeho dech na svém krku.
"Odkud znáš mé jméno? Řekni mi kdo jsi." naléhala na něj šeptem. Měla pocit, že jeho hlas už někde slyšela, ale nemohla si vzpomenout kde. Pustil ji a zmizel. Suun zůstala ležet a přemýšlela, kde ten hlas slyšela. Za nějakou dobu slyšela svou jednotku, jak se k ní blíží. Otočila hlavu za zvukem a trochu rozeznávala detaily postav.
"Jste v pořádku?" ptal se ji jeden z jednotky.
"Jsem v pořádku. Jen vidím trochu rozostřeně."
"Hledaly jsme vás jakmile jsme zjistili, že jste zmizela. Měli jsme se držet pohromadě!" pokračoval. Suun nevnímala jeho opakování Tsunadiiných rozkazů. Nemohla spustit z hlavy její pocit, když s neznámím protivníkem bojovala.
***
"Konečně doma." řekla unaveně. Odložila katanu na stul v pokoji. ,Také se ještě nevrátil.' viděla, že se v domě a v pokoji vůbec nic nezměnilo. Dala si sprchu a pořádně si opláchla oči. Osušila se a oblékla si pyžamo. Vysušila si vlasy a lehla si do postele. ,Konečně.' zavřela oči a užívala si tuto chvíli. Nehybně ležela a nemusela se pohnout. Usnula.
Probudili ji tiché kroky po místnosti. "To jsi ty." řekla, když spatřila, kdo to je.
"Nechtěl jsem tě vzbudit."
"Nevzbudil jsi mě. Jaká byla mise?"podepřela si hlavu, aby na něj viděla.
"Jako obvykle. Naruto se vytahoval před Sakurou a nakonec ho Sasuke, musel zachraňovat." Suun se pousmála. Kakashi si k ní přisedl. "Jakou jsi měla misi ty?"
"Ani se neptej." hlavu nechala spadnout na polštář. "Za těch několik dní jsem naspala tak pět šest hodin. Pak jsem se na chvíli vzdálila od jednotky a někdo na ně zaútočil, ale nevím kdo. Hodil mi písek nebo co to vlastně bylo do očí a vůbec nic jsem neviděla. Divné je, že to musí být někdo koho znám, jenže nevím kdo." zívla si.
"Měla bys ten spánek dohnat." Suun mu na to nic neřekla. Kakashi si šel dát sprchu. Otočila se na bok a zavřela oči. Za malou chvíli ucítila jak ji dal ruku kolem pasu a přitáhl si ji k sobě. Suun k němu otočila hlavu a políbila ho. Propletla si prsty s jeho a znovu usnula.
Do pokoje zavanul větřík a roztáhl mírně závěsy. Suun probudily sluneční paprsky, které ji svítili do očí škvírou mezi závěsy. Vylezla z postele a šla do koupelny opláchnout si obličej. Převlékla se a šla si udělat snídani.
Vzala si krajíc chleba a namazala si na něj sýr. Sedla si na linku a s chutí se do něj zakousla. Uslyšela bouchnout domovní dveře. Kakashi vstoupil do kuchyně. "Ty už jsi vzhůru?" podivil se. "Myslel jsme, že budeš spát celý den." Suun nic neřekla a kousla do snídaně. Kakashi k ní přistoupil. Ruce položil kolem ní na linku. Cestou si sundal masku. Chtěl si kousnout, ale Suun mu ke krtům přiložila prst.
"To je moje snídaně." poslední kus chleba snědla.
"A kdo říkal, že chci tvoji snídani." rukou ji zajel pod tričko. Suun mu dala ruce kolem krku. Naklonila se k němu. Najednou někdo zaklepal na dveře.
"Ach jo." povzdychla si. Seskočila ze stolu. Kakashi ji nechal jít otevřít.
"Shizune? Děje se něco?" zeptala se aniž by ji pozvala dál.
"Máte jít hned k Tsunadě-sama. A nevíte kde je Kakashi? Má jít také."
"Já taky?" ozvalo se za Suuninými zády. Podívala se na Kakashiho a pak na ni. Zmateně přikývla. Nikdo nic dalšího neřekl a vydali se k Tsunadě. Shizune zaklepala na dveře.
"Ano?" vešli dovnitř. "Jiraiya získal informace o Akatsuki. Chtějí získat všech devět ocasatých démonů." řekla jakmile viděla kdo to je.
"Takže půjdou po Narutovi." řekla Suun a Tsunade přikývla.
"Chci abyste je chytili do pasti dřív, než oni chytí vás." dívala se z jednoho na druhého. "Doufám, že jsi v pořádku, aby jsi mohla jít." dodala a podívala se na Suun.
"Nic mi není." řekla.
"Dobře. Víte co máte dělat."
"Ano." řekli zároveň a odešli.
"Máš nějaký plán?" zeptala se Kakashiho venku.
"No..." zamyslel se. "...Nejprve je budeme muset najít a pak nachystáme past."
"Tak já si zajdu pro zbraň." zamířila domů. Vzala si katanu ze stolu. Uslyšela jak něco spadlo na podlahu. Sehnula se pro to. ,Prsten?' prohlédla si ho. Všimla si vyrytých písmen. ,Suzaku?' nezadržovala se tím a prsten strčila do kapsy.
Kakashi na ni čekal u brány. "Tak jo. Kde začneme?"
"Tam kde jsi bojovala předešlou noc." odpověděl.
"Proč zrovna tam?" podivila se.
"Předpokládám, že to byl někdo z Akatsuki, s kým jsi bojovala." Suun si vzpomněla na její souboj s někým. Pořád si nemohla vzpomenout, komu patřil ten hlas. Věděla, že ho odněkud zná, ale nemohla si vzpomenout. "Děje se něco?" zeptal se ji, když viděl její výraz.
"Ne. Můžeme vyrazit." chystali se vyjít.
"Kakashi-sensei. Kakashi-sensei." někdo na něj zavolal. Kakashi se otočil.
"Naruto? Co tady děláš?" zeptal se.
"Vy jdete na misi? A co bude s našimi misemi?" vyptával se ho aniž by si všiml, že není sám.
"Na pár dní musím odejít. Vy mezitím budete mít volno." otočil se a vyšel. Naruto se s touhle odpovědí nesmířil a rozeběhl se za ním. Najednou se před ním objevila Suun. Naruto do ní málem vrazil.
"Neslyšel si snad? Máš na pár dní volno. Takže se koukej otočit a vrať se zpátky."
"Jak...." začal.
"Naruto! Nech toho a vrať se." zakřičel na něj Kakashi. "Můžeme?" zeptal se Suun. Přikývla a oba zmizeli.
Už byla tma, když dorazili na to místo, kde bojovala. "Opravdu si myslíš, že tu ještě budou?" nemusela se ptát, protože ucítila cizí čakru. Vytasila katanu. Stoupla si zády ke Kakashimu. "Zdá se mi to, nebo jsem spadli do jejich pasti?" rozhlížela se kolem. Nebyla tu taková tma jako předtím. Na obloze svítily hvězdy a měsíc byl v úplňku.
"Myslel jsem si, že přijdeš." Suun ztuhla. Kakashi pochopil, že ta věta byla mířena na Suun.
"Uchiha Itachi?" zeptal se po chvíli.
"Itachi?" zašeptala. Itachi k ní přistoupil a Suun mu viděla do tváře. Podívala se za sebe a viděla, že naproti Kakashimu stojí Kisame. Znovu se podívala Itachimu do očí. Nebyly plné života jak je znala. Katanu namířila k zemi a svěsila hlavu.
"Suun co chceš dělat?" zeptal se ji Kakashi. Nevšímala si jeho otázky.
"Máš něco, co patří mě." Suun rukou zajela do kapsy. Prsty nahmatala prsten a vytáhla ho. Ukázala mu ho a navlékla si o na prst.
"Tak si to vezmi." Itachi vytáhl svou katanu a rozeběhl se proti ní. Napřáhl ruku s katanou. Suun se ani nepohnula. Kakashi se k ní otočil. Viděl jak Itachi máchl katanou. Ostří se zastavilo u jejího krku. Kisame a Kakashi se pustili do boje.
"Proč jsi mě nezabil, když jsi mohl?" pořád měla na krku jeho katanu.
"Proč bych měl zabít někoho, kdo je slabší než já?" Suun sevřela ruce v pěst. "Změnila ses od té doby, co jsem tě viděl naposledy." naklonil se k ní blíž.
"Nápodobně."
,Takže jsem slabší než ty? Tak to se ještě uvidí.' pousmála se. Pevně sevřela rukojeť. Natáhla ruku s katanou. Ostří ji lemovaly blesky. Itachi odstoupil. Suun zaútočila. Jejímu útoku uhnul. "Jsi pomalý." usmála se.
,Co?' podíval se na svou ruku. Na ruce měl řeznou ránu.
"Nedávej na první dojem."
"Podcenil jsem tě." odmlčel se. "Už je to dlouho, co jsme spolu bojovali jako..."
"Přátelé?" doplnila ho. Dívala se mu do očí.
"Vždycky to skončilo jinak."
"Jo. Ale je to už dávno. Teď jsme tu abychom vás zabili." opět se nachystala k boji.
"To mě opravdu chceš zabít?" zvedl ruce a přistoupil k ní blíž. "Myslíš, že to dokážeš, když jsem to nedokázal já?" Suun se na něj podívala a katanu namířila k zemi. "Mohl jsem tě zabít, ale nedokázal jsem to. Nemohl jsem ti nijak ublížit." natáhl ruku, aby se ji dotkl. Konečky prstů se dotkl její tváře. Suun zavřela oči. Prsty ji zajel do vlasů. Udělal další krok k ní. Naklonil se k ní a políbil ji. Pak ji objal.
"Miluji tě." zašeptal ji do ucha. "Promiň." nenápadně vytáhl kunai.
"Ty promiň." sevřela rukojeť katany. Ucítila jak ji pevně stiskl, když ho probodla. Itachi kunai upustil. Na ruce ucítila jeho teplou krev. Itachi spadl mrtvý na zem. Otřela si slzy. Pospíšila si za Kakashim, aby mu pomohla. Když Kisame zjistil, že je Itachi mrtvý tak ustoupil. Kakashi vyčerpaně klečel na zemi. Suun naposledy přistoupila k Itachimu. Sundala si jeho prsten a hodila vedle něho na zem. Pomohla Kakashimu vstát a vydali se na cestu zpátky.
***
Někdo zaklepal na dveře. Suun otevřela. "Můžu dál?"
"Víš, že tu jsi jako doma." odpověděla. Vešli do obývacího pokoje a sedli si na pohovku.
"Jsi v pořádku?" zeptal se ji ustaraně. Suun mu neodpověděla.
"Milovala jsi ho hodně?" Suun si přitáhla kolena k hrudi. Oči se ji zalily slzami. Nedokázala mu odpovědět. Chytil ji kolem ramen.
"Je mi to líto..." řekla po chvíli. "...že jsem ti to neřekla."
"Věděl jsem to."
"Promiň. Nechtěla jsem ti..." nedořekla to, protože ji Kakashi políbil. "Miluji tě." zašeptala.
"Já tebe taky." Suun se na něj usmála.

1 kolo SONB2

4. dubna 2009 v 18:19 | Akimi-chan |  SONB

Kdo chce můj HláseQ ??? :)

Plosííím

3. dubna 2009 v 21:09 | Akimi-chan |  Oznamy
Moooooc vás prosím koukněte se SEM a SEMKA děkuju vám, moc ste mi pomohli :)

A mám pro všechyn svoje SB malou prosbu.... vyplnte do kometářů toto (ale když něco mít nebudete tak to nevyplňujte, chtěla bych na vás mít kontakty) TOTO:

  1. Lide.cz
  2. Facebook
  3. Libimseti.cz
  4. icq
Děkuju :)

Koukněte se !!!

2. dubna 2009 v 20:15 | Akimi-chan |  Oznamy

No čistě náhodou jsem brouzdila po anime blozích a našla jsem tohle: !!! TADY !!! Je to strašné že ano ?? napište mi svůj názor!!Ráda si ho přečtu !! :)


SONB-2 přihláška

1. dubna 2009 v 21:03 | Akimi-chan |  SONB
Je tu další SONB, stačí jen vyplnit přihlášku :

  • Přezdívka
  • web

Tak zatím Sayonara :-*

Nakrm mě

1. dubna 2009 v 21:00 | Akimi-chan |